maybe it's not about the happy ending. maybe it's about the story.

28. června 2012 v 20:25 | anns.
27. ledna 2012.
28. června 2012.
5 měsíců. 153 dní. 3672 hodin. 220320 minut. 13219200 sekund.
je vtipné jak moc se věci můžou změnit za takovou dobu.
kolik věcí se může stát.
kolik chyb člověk může udělat a kolik nezapomenutelných vzpomínek zažít.
hodně věcí se za tu dobu změnilo.
i já se změnila.
k lepšímu.

právě teď jsem v období "život je fajn, žiješ jen jednou, neplýtvej čas hloupostma." mám se fajn. nevím jak dlouho mi tohle vydrží, ale neřeším to. myslím, že sem se naučila brát život takový jaký je. radovat se z maličkostí a řekněme "užívat si dokud můžu". můj život není dokonalý. ale já jsem šťastná. každý si zaslouží být šťastný. ten pocit, kdy jdete po ulici a usmíváte se jak měsíček na hnoji protože máte dobrou náladu. ty rána, kdy se probouzíte s obrovským úsměvem (ipřesto jak moc nesnášíte vstávání). ti lidé, kteří se vás pořád ptají, zda-li vám nic není a vy jen odpovíte ne, všechno je fajn a dál se věnujete skvělému životu plného barev, jednorožců a duh. někdo tomu může říkat život v růžových brejlích. ale já tomu říkám štěstí. každý si jen musí to své štěstí najít.
fight always, win maybe, give up never.
někomu se může zdát, že nemá z čeho se radovat. že na něj štěstí prostě zapomnělo. ale to je blbost. možná že ti někdy život nedá to, co chceš. avšak ne protože by sis to nezasloužila, ale protože si zasloužíš mnohem víc. čekání se vyplatí. ten pocit štěstí je pak dvojnásobně větší :)

vidíte^? i newton to věděl. nemá cenu se trápit kvůli něčemu, co už nemá cenu. kvůli něčemu z minulosti. proč kvůli tomu brečíme? můžeme brečet jak moc chceme, stejně to nezměníme. nemůžeme změnit to, čím sme byli. ale můžeme změnit to, čím budeme, ne? život je fajn. stojí za to o něj bojovat. já tomu věřím. bojuju. bojuju za to, aby každá minuta mého života byla nezapomenutelná. člověk nevzpomíná na to, jak seděl v koutě, poslouchal depresivní písně a brečel. člověk vzpomíná na dny které zažil s přáteli, rodinou nebo klidně sám, ale ty dny se staly něčím vyjímečným. jak? ten člověk neseděl doma a nečekal až se na něj usměje štěstí. zvedl zadek a šel mu naproti.

život je těžký ano. život bolí. někdy se prostě cítíme, že už to dál nejde. že jakmile uděláte cokoliv, vždy to bude špatně. že už nemáte dost síli pokračovat. sílu bojovat. ale vždy se najde někdo, či něco co vám tu sílu vrátí. ať už jsou to kamarádi, rodina, pes, sleva v tescu nebo nejnovější díl kriminálky.

člověk má být sám sebou a neřešit to, co o něm ostatní říkaj. co si myslí. prostě dělat to, co ho baví a být v tom dobrý. však to je smysl života ne? každý zná ten slavný kec "narodil ses jako originál. neumírej jako kopie." ano, každý ho zná. proč se tím teda nikdo neřídí? důvod je jasný. společnost. společnost nás omezuje a dělá z nás něco, co ve skutečnosti nejsme. dělá z nás horší lidi. lidi se bojí ukázat svojí pravou tvář, říct svůj vlastní názor. protože ti, kteří to udělají bývají poté odsuzování. bývají zesměšňováni, uráženi a většinou i šikanováni. ale proč? proč ksakru? kdyby bůh chtěl abychom byli všichni stejní, byli bychom. ale my nejsme. každý vypadá jinak. tak proč se tak moc snažíme napodobit ostatní? society is bitch.

ano, život je moc krátký. you only live once. tak neřeš věci které nemůžeš změnit. prostě jdi a žij. žij, dokud můžeš.
"What others think about you is not important. What you think about yourself means everything."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.